"Víte, je to docela normální. Běžně se stává, že se v prváku lidi trochu -pročistí-. Zůstanou pouze ti, kterým se styl učení líbí. Odejít není ostuda a pro spoustu lidí to opravdu znamená dobrou volbu. Ne proto, že by učení nezvládali, ale proto, že se zkrátka chtějí ubírat jiným směrem. Život jde dál." tvrdí jedna studentka z třeťáku.

O co tedy vlastně jde? O to, že ze školy odchází dvě naše spolužačky. Nikola Špaleková a Šárka Řezníčková. Obě za poněkud odlišných okolností.

NIKOLA: Měla problémy kam se podívala. Údajně i doma. Školní docházka špatná, o známkách se raději ani zmiňovat nebudeme. Doteď se přesně neví, zda školu opouští dobrovolně. Dá se ale s určitostí říct, že pro nás jako pro kolektiv nebude Nikolin odchod zas takovou težkou ránou. Přeci jenom jsme ji neměli možnost poznat hlouběji. Sympatická ale určitě byla. Bohužel pro ni je ale školní docházka opravdu povinná...

ŠÁRKA:  Tady už je situace poněkud závažnější a jejímu odchodu se i redaktorům našich stránek nechce věřit. JE TO ALE SKUTEČNĚ TAK. "Je to opravdu nepříjemné, s Šárkou jsem se často bavila. Člověk nepotřeboval mít diplom z Oxfordu na to, aby poznal, že Šárka je opravdu hodné děvče. Bohužel i hodná děvčata mají občas problém se známkami. Její pětka z fyziky je toho důkazem. Myslím, že Gottwald mohl přimhouřit oko. Zklamal mě, je opravdu jednou z hlavních příčin jejího odchodu." Tato slova jedné ze Šárčiných spolužaček mluví za vše.


DÁMY, PŘEJEME MNOHO ÚSPĚCHŮ V DALŠÍCH STUDIÍCH.